Krása má mnoho podob a manifestací. Proto skutečně není utopií tvrzení, že ženy mohou být krásné v každém svém životním období – ať už se jedná o mladistvé dívenky, dospělé ženy, nebo důchodkyně užívající si svůj zasloužený pracovní odpočinek.
 

Když je Vám sedmnáct…

Být pěknou mladou dívkou či ženou nebývá povětšinou žádná velká námaha. Oproti situaci před padesáti či více lety se však jedná o jakýsi standard, nebo dokonce prerogativ, který je nutné v moderních společnostech dodržovat a neodchylovat se od laťky, která vzhledem k působení mnohých módních magazínů a vysílacích kanálů je momentálně značně vysoko položená.
Mladé dívky a ženy tak mají ty nejlepší možné předpoklady k tomu nýt krásnými a působit takto na své okolí, ovšem jejich nevýhody tkví v tom, že i přese všechny biologické plusy, jež životní období do třiceti let s sebou pro ženy přináší, nemusejí uspět v konkurenci, která panuje všude okolo.
Krása v mladém věku tak bývá v teoretické rovině často přeceňovanou, zatímco v rovině životní praxe nedoceňovanou, ať již ze strany samotných žen, či ze strany jejich mužských protějšků.
 

Když je Vám třicet…

Veškeré pozitiva předchozího období bývají u žen po třicítce často oplakávána, jelikož teprve s jejich postupnou ztrátou si ženy dokáží plně uvědomit, jaké zbraně jim jejich předcházející životní fáze ve skutečnosti poskytovala.

Krása ženy v produktivním dospělém věku však často nevyplývá pouze a jen z jejího vzhledu. Dospělé dámy se (dost možná i díky postupnému stárnutí organismu, kterého si začínají čím dál více všímat) dokáží svému okolí prezentovat nikoli pouze po stránce své vizáže, ale jejich krása může pramenit z optimismu zapříčiněného pracovními či rodinnými úspěchy – dost často se lze setkávat s nádhernými fotografiemi těhotných nastávajících matek, jejichž krása je patrná již ze své dvojrozměrné prezentace na papíře.