A to platí hned dvakrát, pokud se chcete stát součástí nějaké velké firmy, která má prodeje po celém světě. Můžete mít za sebou kopu práce a pořádné výsledky, ale pokud je nedokážete prezentovat na papíře, nedokážete je dosti efektivně prodat u pohovoru. Spousta lidí selže už v této části, protože jejich životopisy jsou zkrátka příliš. Jeden extrém nebo druhý, to je jedno, stále je to extrém. Ještě před patnácti lety, když jsme se otevírali světu, chtěli všichni všechno světové. Českého podnikatele zaujalo CV manažera, který tam měl nějaký cizí název nebo snad i zkratku, to byl odvar! Ale dnes s tím nikoho už neoslníte.
 

1)Znalosti jazyků popište lidsky

Vykašlete se na zkratky a čísla. Po několika letech životopisování a čtení životopisů vám můžu říct, že tomu stejně nikdo nerozumí. Kdo na tom lpí, sám neví. Spousta lidí ani certifikáty nemá. Napište slovy, co vlastně v daném jazyku zvládnete. Nemusí tam být přímo cizojazyčná slohovka, ale alespoň navést daného člověka do toho, co vlastně myslíte tím B2
 

2)Neomezujte se jednou stránkou

Nesnažte se všechno narvat na jeden list papíru, aby to vypadalo skromně. Jednolistové životopisy jsou asi tak stejně hodnotné jako byste poslali SMSku a tam vypsali zkušenosti. Životopis má ukázat, co jste zač a jednoho člověka nelze po vzoru 1=1 vnést na jeden papír. Trošku si s tím pohrajte, vyberte ty nejzajímavější záliby, vyberte ty nejzajímavější pozice pro danou práci ucházenou. Mluvte v číslech – kolik obchodů jste v dané pozici uzavřeli a v jaké hodnotě? Kolik zákazníků jste stihli obsloužit ve stánku na zmrzlinu za jeden den? Nebojte se vůbec znázornit to čísly – ale pouze, pokud je to pravda! Nelžete, protože dříve nebo později se to na vás provalí.
 

3)Nepopisujte svá předešlá místa jako inzeráty

„Odborný konzultant pro Výbor vlády“. Bam, tečka. Popište, co jste v dané práci dělali, co jste zažili, co jste dokázali, co jste inovovali, za co jste se zasloužili.
 
Životopis, to je první výstup a tak si na něm dejte pořádně záležet!